Vrchlický

Jaroslav Vrchlický a Čistá

První polovina sedmdesátých let 19. století byla pro začínajícího básníka Jaroslava Vrchlického strmým vzestupem na výsluní. Jestliže básnický příspěvek neznámého klatovského studenta Emila Frídy alias básníka Jaroslava Vrchlického pro jihočeský almanach Anémonky, vydaný začátkem roku 1872, kritika prorocky označila za „šustění křídel velikého orla,“ pak jeho první samostatná básnická sbírka Z hlubin, vydaná počátkem roku 1875, jen stvrdila výsadní postavení, které si Vrchlický mezitím v české poezii vydobyl. Česká poezie našla nového krále.

V těchto převratných letech byla Vrchlického domovem Čistá. V roce 1872 získal básníkův otec Jan Jakub Frída místo správce nového parního mlýna v Čisté a s rodinou se nastěhoval do nevelkého domu za mlýnským komínem. Jaroslav Vrchlický, který mezitím dokončil studia na klatovském gymnáziu a zahájil bohoslovecká studia v Praze, poprvé přijel do nového domova o vánocích roku 1872.

Během svých občasných pobytů v Čisté napsal Vrchlický přes čtyřicet básní včetně slavných Vánoc a k vydání zde připravoval i své první knihy – překlad francouzské poezie Viktora Huga a především svou první samostatnou básnickou sbírku Z hlubin, do které zařadil i několik básní z Čisté.

Po nečekaném úmrtí Jana Jakuba Frídy v listopadu 1874 Frídovi Čistou opustili. Jaroslav Vrchlický sem poté příležitostně přijížděl navštívit otcův hrob.

Domek správce Frídy za mlýnským komínem vzal bohužel při modernizaci mlýna za své, navštívit však můžete jiná místa spojená s čisteckým obdobím Jaroslava Vrchlického:
 

• Hrob Jana Jakuba Frídy
• Pamětní desku na administrativní budově mlýna
• Muzeum Čistecka, věnované i Jaroslavu Vrchlickému
• Hrad Krakovec, kterému Vrchlický věnoval báseň Na Krakovci
• Zdeslavské rybníky, které byly cílem Vrchlického vycházek